Ulâštooŋâs (Rhododendron tomentosum) lii toŋâsšaddoid kullee šaddo. Tot lii Tave-Pohjanmaa eennâmkode kukká.[3]

Ulâštooŋâs
Rhododendron tomentosum
Tile LC (eellimvuáimálâš)[1]
Tile Suomâst LC (eellimvuáimálâš)[2]
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde Šadoh Plantae
Tävgi Pocceešadoh Tracheophyta
Vyelitävgi Kukkee šadoh Angiospermae
Luokka Kyevtalgâlostâsiih Magnoliopsida
Lahko Ericales
Hiäimu Toŋâsšadoh Ericaceae
Vyelihiäimu Ericoideae
Suuhâ Alppâruusuh Rhododendron
Šlaajâ tomentosum

Stuárudâh já olgohäämi mute

Ulâštooŋâs lii 30–100 cm olluv. Ton verdi lii ruškâd já kukáh vielgâdeh. Lieđiloostah láá vittâ. Loovdâloostah láá uáli uceh, já toh láá meid vittâ. Šovoseh láá love. Ulâštooŋâs lii assaasloostâg šaddo. Ton loostah láá 2–5 cm kuheh. Loostah iä koočâ čohčuv, mut šado vyelemuuh loostah šaddeh ruopsâdin. Tälviv toh jorgetteh vuáluskulij já nuuvt suojâleh veerdi puolâšist.[4] Kukkáin já loostâin lii viehâvis haajâ, mii sáttá tovâttiđ motomáid ulmuid uáivipohčâs.[5]

Ulâštooŋâs kukkee kesi-syeinimáánust. Šaddo puáhtá eelliđ 20–30 ihheed.[6]

Eellimpiirâs mute

Ulâštooŋâs šadda maaŋgâlágánijn jeegijn, eromâšávt karrijn.

Kiävttu mute

Ulâštooŋâs lii mirhâlâš šaddo. Tast huolâhánnáá ulmuuh láá kiävttám ulâštoŋŋâs vuolâ njaddon[3] já talhâsin ovdâmerkkân leesmi tiipšon. Ton lasseen tot lii kevttum meid estâdiđ njuámmootaavdâi levânem leevâtmáin šaddoid lättee oolâ[5] já tuástuđ parasiitijd.[4]

Ulâštooŋâs suomâkielân já eres sämikieláid mute

Fáádást eres soojijn mute

Käldeeh mute

  1. IUCN Red List Čujottum 26.10.2022 (eŋgâlâskielân)
  2. Mikko Piirainen: Ulâštooŋâs – Rhododendron tomentosum Suomen Lajitietokeskus. 2019. Čujottum 27.10.2022. (suomâkielân)
  3. 3,0 3,1 Suopursu, Rhododendron tomentosum - Kukkakasvit - LuontoPortti luontoportti.com. Čujottum 26.10.2022.
  4. 4,0 4,1 Suopursu on Suomen oma alppiruusu jolla on entisaikoina torjuttu loisia ja talojen sienikasvustoa www.apu.fi. 5.6.2021. Čujottum 27.10.2022.
  5. 5,0 5,1 Myrkyllinen suopursu oli vanhan kansan rohto Suomen Luonto. Čujottum 26.10.2022. (suomâkielân)
  6. Väre, Henry jna.: Oulun kasvit : Piimäperältä Pilpasuolle, s. 204. Luonnontieteellinen keskusmuseo, kasvimuseo, 2005.
  7. Olžvueiʹvv Neahttadigisánit. Čujottum 26.10.2022.