Puásui lii pelilojes ellee, mii iälá Tave-Fennoskandiast. Poccuu vuáđunääli lii kodde (Rangifer tarandus), eromâšávt tuodârkodde (R. tarandus tarandus). Puásui lojodui tuodârkoddeest maŋeskoskâääigist. Puásuituálu lii sirdâšum Suomâ sämmilijd Taažâst já lii sämmilij ärbivuáválâš iäláttâs. Poccust ráhtojeh ärbivuáválâš purrâmâš já pihtâseh.

Puásui Ruotâst
Puásui Kebnekaise leevist Ruotâst

Eennâm- já meccituáluministeriö aasât poccui enâmusmere ain love ihán häävild. Iivij 2000–2010 poccui enâmusmeeri lâi 203 700 poccud. Poccui enâmusmeeri iivij 2020–2030 piso siämmáálágánin ko kuullâm love ive ääigi-uv.[1]

Stuárudâh já olgohäämiMute

Puásui lii sorvâellee, mon turkkâ tuálá pyereest liegâsvuođâ. Turháin puásui pállá Tave-Euroop kolmâ taalvij paijeel. Tuurhâst láá loovdâsoksâmeh, main láá sierânisten áimuvuobdah. Loovdâsoksâmeh láá oovtâ neljihâšsenttimeetterist paijeel 1 700. Turkkâ lii táválávt räänis, kuovgisruškâd teikkâ vielgâd.

Sarves tiäddá 70–100 kg. Áldu lii ucceeb, suullân 60–80 kg. Sarva čuámáttâsmitto lii joba 127 cm. Njuávihvuásáš tiäddá 4–6 kg. Poccuu eellimahe puáhtá leđe 18–20 ihheed. Sehe sarves já áldu šoddâd čoorvijd jyehi ive. Poccuu čuárvi lii maailm jotelumosávt šaddee tähti. Čuárvi sáttá šoddâđ 2 cm peeivist.

RaavâdMute

Poccuuh láá smieretteijeeh, já tain láá nelji čuávji. Kiđđuv poccuuh poreh suoinijd, luhteešaddoid, toŋŋâsijd, jáhháál já muorâi uurbijd. Keessiv poccuuh poreh maaŋgâlágánijd ruonnâsijd, main tehálumoseh láá sino já nješšišadoh. Toi lasseen poccuuh poreh meid suáhiloostâid, suoinijd, sino já jáhháál. Čohčuv poccuuh poreh täälvi várás: luhteešadoi, sino, suoinij já toŋŋâsij lasseen kuobbâreh láá poccui stuorrâ hersku. Tälvi puáhtá leđe vädis äigi poccuid, tastko talle raavâd lii luándust vääniht. Poccuuh oceh vuosâsaajeest jáhháál já pasteh apseđ tom oovtâ meetter kossâ cuoŋŋuu čoođâ. Jáhálijn poccuuh lijkkojeh enâmustáá kuolbâjáhálân. Tälviv poccui tiäddu lii táválávt suulân 20% ucceeb ko keessiv. Onnáá peeivi puásuialmaah piemmih poccuid tälviv.

LattimMute

Poccuuh eelih 5–500 poccuu čoogijn tâi puásuisiijdâin, main toh oceh smierettemsoojijd já čääsi. Motomin nuorâ poccuuh já sarvah sättih meid skuiperdiđ. Ko puásui jotá, te ton kyepirijn kulloo cuálkkee jienâ tego sorvâantiloopijn-uv. Cuálkkee jienâ lii máhđulávt viestâdemkiäinu, mutâ äšši ij lah vala tutkum poccui tááhust.[2]

Áálduh já távjá puásuisiijdâi tâi čoogij eres poccuuh-uv piälušteh smavvâ vuosijd piäđuin. Lii meiddei táválâš, ete muáddi ááldu jieijâs vuosijguin láá čurrust sierâ ton räi ko vyesih láá suulân kuuđâ mánuppaje puáráseh.

Poccuu nomâttâsahMute

 
Poccuuh maađijpiällást

Poccuin láá sierâ nomâttâsah ave já suhâpele vuáđuld:

  • njirro: niŋálâspuásui
  • áldu: niŋálâspuásui
  • sarves: orespuásui
  • vyesi: 1-ihásâš puásui
  • čiermih: puásui, 1. já 2. čoovčâ kooskâst
  • vuonjâl: niŋálâspuásui, 2-ihásâš
  • ronno: áldu, mii lii monâttâm vyesis teikkâ reštum teikâ niŋálâspuásui mii ij lah lamaškin čovjum
  • staainâh: niŋálâspuásui mii lii kuhháá lamaš ronnon
  • vaareeh: orespuásui, 2-ihásâš
  • vyeveers: orespuásui, 3-ihásâš
  • kodos: orespuásui, 4-ihásâš
  • koistâs: orespuásui, 5-ihásâš
  • maakkan: orespuásui, 6-ihásâš
  • nommâloppâ: orespuásui, 7-ihásâš tâi puárásub

Poccuin láá meid nomâttâsah ivne mield:

  • kobbâ: vielgis puásui
  • čiäskuh: muotâvielgis puásui
  • čuoivâg: ränis puásui

KäldeehMute

Taat artikkâl teikkâ uási tast lii jurgâlum teikkâ toos láá uccum tiäđuh ereskielâlâš Wikipedia artikkâlist.
Algâalgâlâš artikkâl: fi:Poro