Njuhčâmáánu
| Máánuh |
| Uđđâivemáánu |
| Kuovâmáánu |
| Njuhčâmáánu |
| Cuáŋuimáánu |
| Vyesimáánu |
| Kesimáánu |
| Syeinimáánu |
| Porgemáánu |
| Čohčâmáánu |
| Roovvâdmáánu |
| Skammâmáánu |
| Juovlâmáánu |
Njuhčâmáánu lii gregoriaanlâš já juliaanlâš kalender mield ive kuálmád mánuppaje. Njuhčâmáánust láá 31 peivid.
Nommâ
muteNjuhčâmáánu lii finnim noomâs tast, et eidu taan máánust njuuvčah mäccih Sáámán. Njuhčâ (cygnus cygnus) lii kesilodde, mii värree Säämist lieggâsub Viestâr-Euroopân čohčâmáánust teikâ majemustáá skammâmáánu aalgâst. Vuosmuuh njuuvčah mäccih vuod Sáámán njuhčâmáánust. Njuuvčâ puáttim lii lamaš tehálâš kiiđâ merkkâ. Tondiet taat lodde lii finnim jieijâs mánuppaje-uv.[1]
Njuhčâmáánu lii finnim noomâs eskin Anarâš-kalenderân. Taan máánust lii kevttum meid suomâkiel lovnânomâttâs "maalismáánu".
Fáádást eres soojijn
mute
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Njuhčâmáánu.
Käldeeh
mute- ↑ Morottaja, P. & Kuuva, P. & Olthuis Marja-Liisa: ”Mánuppojij algâpuáttim ađai etymologia”, Kielâkyeimi I - Pargokirje, s. 79. Sämitigge, 2013. ISBN 978-952-441-323-7.