Máánuh
Uđđâivemáánu
Kuovâmáánu
Njuhčâmáánu
Cuáŋuimáánu
Vyesimáánu
Kesimáánu
Syeinimáánu
Porgemáánu
Čohčâmáánu
Roovvâdmáánu
Skammâmáánu
Juovlâmáánu

Njuhčâmáánu lii gregoriaanlâšjuliaanlâš kalender mield ive kuálmád mánuppaje. Njuhčâmáánust láá 31 peivid.

Nommâ

mute

Njuhčâmáánu lii finnim noomâs tast, et eidu taan máánust njuuvčah mäccih Sáámán. Njuhčâ (cygnus cygnus) lii kesilodde, mii värree Säämist lieggâsub Viestâr-Euroopân čohčâmáánust teikâ majemustáá skammâmáánu aalgâst. Vuosmuuh njuuvčah mäccih vuod Sáámán njuhčâmáánust. Njuuvčâ puáttim lii lamaš tehálâš kiiđâ merkkâ. Tondiet taat lodde lii finnim jieijâs mánuppaje-uv.[1]

Njuhčâmáánu lii finnim noomâs eskin Anarâš-kalenderân. Taan máánust lii kevttum meid suomâkiel lovnânomâttâs "maalismáánu".

Fáádást eres soojijn

mute

Käldeeh

mute
  1. Morottaja, P. & Kuuva, P. & Olthuis Marja-Liisa: ”Mánuppojij algâpuáttim ađai etymologia”, Kielâkyeimi I - Pargokirje, s. 79. Sämitigge, 2013. ISBN 978-952-441-323-7.