Máánuh
Uđđâivemáánu
Kuovâmáánu
Njuhčâmáánu
Cuáŋuimáánu
Vyesimáánu
Kesimáánu
Syeinimáánu
Porgemáánu
Čohčâmáánu
Roovvâdmáánu
Skammâmáánu
Juovlâmáánu

Kuovâmáánu lii gregoriaanlâšjuliaanlâš kalender mield ive nubbe mánuppaje. Kuovâmáánust láá 28 peivid, pic kárgámive tast láá 29 peivid.

Nommâ

mute

Kuovâmáánu nommâ já eromâšávt sääni algâuási kuovâ lii skandinaavisâš lovnâ. Tot máccá háámán góigómánađr, mii lii merhâšâm ääigi kuovâmáánu pelimuddoost njuhčâmáánu pelimuudon. Lii arvâlum, et kuovâmáánu nommâ lii lamaš skandinaavisâš kielâin merhâšuumeest "muotâmáánu", tastko uđđâ tárukielâ (nynorsk) tobdá sääni gjö, mii meerhâš asettes muottuu. Tággáár muottust ellei luodah uáinojeh pyereest.[1]

Taan mánuppaajeest lii kevttum meid suomâkiel lovnânommâ "helmimáánu".

Fáádást eres soojijn

mute

Käldeeh

mute
  1. Morottaja, P. & Kuuva, P. & Olthuis Marja-Liisa: ”Mánuppojij algâpuáttim ađai etymologia”, Kielâkyeimi I - Pargokirje, s. 79. Sämitigge, 2013. ISBN 978-952-441-323-7.