Jieŋâkuobžâ
Jieŋâkuobžâ (Ursus maritimus) lii Eennâmpáálu arktisijn kuávluin ässee kuobžâšlaajâ. Jieŋâkuobžah tarbâšeh merâjieŋâ jieijâs elimist, mutâ šoŋŋâdâhnubástus keežild jieŋâ suddá tooleeb kiđđuv já meerâ jiäŋu maŋeláá čohčuv, já tondiet jieŋâkuobžâ luokittâllui uhkevuálásâžžân vyesimáánust 2008.[2]
| Jieŋâkuobžâ Ursus maritimus (Phipps, 1774) |
|
|---|---|
 |
|
| Tile | VU (hiäjulum)[1] |
 |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Njomâtteijeeh Mammalia |
| Vyeliluokka | Šoddâdeijee njomâtteijeeh Theria |
| Uásiluokka | Vuosâmaadâlâš njomâtteijeeh Eutheria |
| Lahko | Piätuelleeh Carnivora |
| Vyelilahko | Caniformia |
| Hiäimu | Kuobžah Ursidae |
| Suuhâ | Kuobžah Ursus |
| Šlaajâ | maritimus |
Stuárudâh já olgohäämi mute
Jieŋâkuobžâ lii maailm stuárráámus kuobžâšlaajâ.[2] Jieŋâkuobžâ sevealodâh lii paijeel meetter, já jieŋâkuobžâores tiäddá joba 800 kg, mutâ táválávt suullân 400–500 kg.[3][4] Niŋálâsâi tiäddu lii suullân 150–300 kg.[4] Jieŋâkuobžâst lii kuhheeb čeve ko eres kuobžâin, já jieŋâkuobžâ lii šođbâsub ko eres kuobžâšlaajah.[3] Ton lasseen jieŋâkuobžâ vuájá pyereest rámáidis áánsust.[3] Tai jiešvuođâi vuáđuld lii arvâlum, ete jieŋâkuobžâ kulâččij jieijâs Thalarctos-suuhân.[3] Jieŋâkuobžâ lii nuorâ šlaajâ, motomij arvâlusâi mield 50 000 ihheed puáris.[3]
Jieŋâkuobžâ lii čuuvtij hárjánâm arktisijd kuávloid já tai šoŋŋâdâhân. Jieŋâkuobžâ turkkâ lii assaa já ruávis, já tot killáá šooŋâ pyereest, ige čääci peesâ tuurhâ čoođâ.[3] Turkkâ lii ain vielgâd ige muttuu iveaaigij mield.[3] Liške vyelni lii assaas oolâs, mii suoijâl jieŋâkuobžâ orgaanijd.[3] Rámái, peljiloostâi já piäiná peht liegâsvuođâ monâttem lii hirmâd uccáá, tondiet ko peeljih láá uceh já pieinis lii assaas tuurhâ vyelni.[3]
Lavdâm mute
Jieŋâkuobžah iälusteh Ovtâstum staatâi, Kanada já Ruošâ arktisijn kuávluin. Jieŋâkuobžâ eellimkuávlu nuávdit nuárjui eellimkuávluid.[3] Jieŋâkuobžâ tiättoo harvii 70. kukkodâhceehi máddáábeln, já tot áásá táválávt 88. kukkodâhceehi räi.[3] Čokkevaarijn já Novaja Zemlja -suolluin jieŋâkuobžâ lii šoddâm hirmâd härvinâžžân jieŋâ suddâm tiet.[3]
Raavâd mute
Jieŋâkuobžâ kuulât suullân 50 prosentid äigistis piivdon.[2] Jieŋâkuobžâ lii eromâš pyeri vyeijee já puáhtá vuoijâđ 5–6 km per tijme maađhijn, moh láá joba 100 km kukkosiih.[3] Vuoijâmtááiđust lii stuorrâ ävkki meiddei pivdoost, tondiet ko jieŋâkuobžâ porá luosâid, välisčiivgâid, delfiinijd já toorskijd.[3] Jieŋâkuobžâ pivdá meiddei nuárjuid já siämunuárjuid.[2]
Nuárjuh láá hirmâd várugâs elleeh, já tondiet jieŋâkuobžáid lii vaigâd koddeđ taid. Jyehi love nuárjust jieŋâkuobžâ luhostuvá koddeđ táválávt oovtâ teikkâ kyehti.[2] Jieŋâkuobžâ aldan nuárju vyestipiegân vuojâmáin, amas nuárju apseđ tom.[3] Ko jieŋâkuobžâ lii selvâttâm nuárju kobđomsaje, te tot rohhát já koddá salâsis.[3]
Jieŋâkuobžâ puáhtá meiddei vyerdiđ maŋgâ tiijme nuárju vuoiŋâmrääigi piällást.[3] Tállân ko jieŋâkuobžâ uáiná nuárju, te tot toškâl nuárju uáivi já koddá tom, jeđe kiäsá salâsis čääsist jieŋâ oolâ.[3] Motomin jieŋâkuobžâ taha nuuvt, ete tot vuájá jieŋâ vuálá já puátá olgos nuárju vuoiŋâmrääigist. Jieŋâkuobžâ koddá talle nuárju, mii lâi vuoiŋâstmin jieŋâ alne.[3]
Jieŋâkuobžâ ij pivde eennâmelleid siämmáá távjá ko merâelleid.[3] Jieŋâkuobžâ eellimkuávluin šaddodâh lii kuittâg nuuvt väänis, ete tot ij rijttáá purrâmuššân, ađai motomin jieŋâkuobžâ ferttee pivdeđ meiddei uccâ elleid, tego ovdâmerkkân njaalâid, luudijd já kozzâsäpligijd.[3] Jieŋâkuobžâ porá meiddei luudij moonijd, ovdâmerkkân havdâmoonijd.[3] Ko jieŋâkuobžâ porá haaškâid, te tot sáttá puurrâđ joba jáámmám jieŋâkuobžâid-uv.[3] Tälviv, jis purrâmuš lii liijkás uccáá jieŋâkuobžân, te jieŋâkuobžâ ferttee varriđ máádás uuccâđ purrâmuš asâiduttum kuávluin.[3]
Suujah uhkevuálásâšvuotân mute
Maailmist láá suullân 22 000–31 000 jieŋâkuobžâd, já šlaajâ lii uhkevuálásâš.[2] Stuárráámus uhke jieŋâkuobžân lii merâjieŋâ monâttem.[2] Eres uhkeh láá konflikteh ulmuiguin, jieŋâkuobžâi pirrâsij nyeskidem, ráhtálâš ovdánem já jieŋâkuobžâi pivdo.[2]
Šoŋŋâdâhnubástus vaikuttâsah mute
Arktisiih kuávluh lihmejeh kuohtii jotelubbooht ko Eennâmpáálu eres kuávluh, já Arktis jieŋâ ucco 14 prosentid jyehi lovváád ive.[2] Jis viärdádâl tááláá jieŋâmere iivij 1981–2010 jieŋâmiärán, te Arktisist jieŋâ lii monâttum masa 2 000 000 km2 verd, mii lii stuárráb kuávlu ko Kalifornia já Alaska rekinistum oohtân.[2]
Jieŋâ lii uáli jo tehálâš jieŋâkuobžáid, tondiet ko toh iälusteh, pivdeh já lasaneh ton alne.[2] Jieŋâ suddá ain tooleeb já tooleeb já meerah jiäŋuh ain maŋeláá, ovdâmerkkân Hudsonluovtâst já Jamesluovtâst.[2] Ko jieŋâkuobžah kärttih leđe kuhebijd aaigijd raavvâdttáá, te toi tiervâsvuotâ huánnán.[2] Jieŋâ kiäppán nuuvt jotelávt, ete jieŋâkuobžah kalgeh jotteeđ ain kuhebijd maađhijd, ko toh oceh raavvâd.[2] Saallâs lii vaigâdub koddeđ, já nuárjuh, moh tarbâšeh jieŋâ še, piergejeh hyenebeht lihmejeijee arktisii kuávlust, siämmáánáál ko jieŋâkuobžah-uv.[2]
Eromâšávt jieŋâkuobžâniŋálâsah já toi čiivgah láá njuorâseh, já tondiet ohtâ raavvâd vänivuođâ vaikuttâsâin lii jienâkuobžâi čivgâmere kiäppánem.[2] Pyeccee kuobžah iä pyevti lasaniđ siämmáánáál ko tiervâs kuobžah, já motomijn kuávluin lii riskâ, ete jieŋâkuobžah jäämih suhâjämimân.[2] Táválumoseh suujah čiivgâi jämimân láá raavvâd vänivuotâ já tot, ete njomâtteijee jieŋâkuobžâniŋálâs oolâs lii meendu asettem.[2]
Šoŋŋâdâhnubástus nubbe vaikuttâs lii jieŋâkuobžâi eellimkuávlui pieđgânem.[2] WWF iirât piäluštiđ jieŋâkuobžâid tamppâjotoluv sehe oljo já kaasu uuccâm vaikuttâsâin.[2] Taah aktiviteeteh láá máhđuliih Arktis jieŋâ suddâm keežild.
Ráhtáliih vaikuttâsah jieŋâkuobžáid mute
Stuárráámus uási Arktis ráhtálii ovdánmist lii tábáhtum uccâ kuávluin.[2] Ko jieŋâ suddá já uđđâ eennâm itá, te láá eenâb máhđulâšvuođah ráhtálii ovdánmân meerâst já stuárráábijn kuávluin.[2] Lii vyerdimist, ete oljopoorámoperaatioh lasaneh puátteevuođâst, já toh vaikutteh sehe jieŋâkuobžáid já luándun maaŋgânáál:[2]
- Oljo tiet jieŋâkuobžâi turkkâ ij jeevi innig siämmáá pyereest ko ovdil.
- Jieŋâkuobžah sättih mirhâttuđ, ko toh poreh vahâgist oljo.
- Kuobžâi já eres ellei eellimkuávluh tuššâduvvojeh.
- Oljo leevvân arktisii kuávlu ulguubel.
Lasanem mute
Jieŋâkuobžâniŋálâsah šaddeh suhâjuátkimahan neelji- teikkâ viiđâihásâžžân, já jieŋâkuobžâoráseh kuuđâihásâžžân, mutâ maaŋgah oráseh parâttâleh eskin käävci- teikkâ loveihásâžžân.[5]
Parâttâllâm tábáhtuvá kiđđuv, táválávt cuáŋuimáánust vyesimáánu räi.[5] Ko parâttâllâmpaje álgá, te jieŋâkuobžah kävnih nubijdis táválávt pyeremuin nuárjukoddemsoojijn.[5] Ovdil parâttâllâm maaŋgah oráseh sättih čuávvuđ siämmáá niŋálâs.[5] Kištodem tast, ete kii piäsá parâttâllâđ niŋálâssáin, lii intensiivlâš, tondiet ko niŋálâsah parâttâleh tuše jyehi kuálmád ive.[5] Kievrâmus ores vyejeet eres orásijd, já tot piäsá parâttâllâđ niŋálâssáin.[5] Ko jieŋâkuobžah láá parâlum, te toh pisoh oovtâst suullân oho verd.[5]
Jieŋâkuobžah iä uáđi tälvinaharijd, mutâ niŋálâsah tálvástâleh piäjuinis.[3] Ovdil ko niŋálâs mana piäjun, te tot porá ennuv já assaas oollâs tiet niŋálâs puáhtá pissoođ piäjust ubâ täälvi.[3]
Táválávt juovlâmáánust niŋálâs šoddâd oovtâ teikkâ kyehti čiivgâ, moh láá šohâdeh já suullân njuámmil stuárusiih.[3] Kiđđuv ađai njuhčâ- teikkâ cuáŋuimáánust čiivgah láá jo suullân pennuu stuárusiih já jođeškyetih niŋálâssáin.[3] Čiivgah eelih enijnis masa kyehti ive.[3] Ko jieŋâkuobžâniŋálâs puáhtá oppeet parâttâllâđ, te tot teikkâ jieŋâkuobžâores vyejeet čiivgâid, já talle čiivgah kyeđih piäju já algâtteh jieijâs eellim.[6]
Fáádást eres soojijn mute
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Jieŋâkuobžâ.
Käldeeh mute
- ↑ Polar Bear iucnredlist.org. Čujottum 5.5.2024. (eŋgâlâskielân)
- ↑ 2,00 2,01 2,02 2,03 2,04 2,05 2,06 2,07 2,08 2,09 2,10 2,11 2,12 2,13 2,14 2,15 2,16 2,17 2,18 2,19 2,20 2,21 2,22 Polar Bear worldwildlife.org. Čujottum 5.5.2024. (eŋgâlâskielân)
- ↑ 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 3,14 3,15 3,16 3,17 3,18 3,19 3,20 3,21 3,22 3,23 3,24 3,25 3,26 3,27 3,28 Heikkilä, Merja et al.: Suuri eläinkirja: Nisäkkäät 2. Porvoo-Helsig-Juva: Werner Söderström Osakeyhtiö, 1987.
- ↑ 4,0 4,1 Polar Bear (Ursus maritimus) www.dimensions.com. Čujottum 5.5.2024. (eŋgâlâskielân)
- ↑ 5,0 5,1 5,2 5,3 5,4 5,5 5,6 Polar Bear: Reproduction seaworld.org. Čujottum 5.5.2024. (eŋgâlâskielân)
- ↑ Polar Bear: Birth & Care of Young seaworld.org. Čujottum 5.5.2024. (eŋgâlâskielân)