Hurečuhčá

Hurečuhčá lii puigâkaanij hiäimun kullee meccikänilodde.

Hurečuhčá Lyrurus tetrix (Linnaeus, 1758)
Tile	LC (eellimvuáimálâš)
Tile Suomâst	LC (eellimvuáimálâš)
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen	Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde	Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu	Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu	Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka	Lodeh Aves
Lahko	Känilodeh Galliformes
Hiäimu	Puigâkäänih Phasanidae
Vyelihiäimu	Meccikäänih Tetraonidae
Suuhâ	Hurečuuvčáh Lyrurus
Šlaajâ	tetrix

Stuárudâh já tobdomeerhah

Hurečuhčá lii 40–58 cm kukke já tiäddá 0,9–1,3 kg. Tevkis, čuovjisčapis ores lii stuárráb ko niŋálâs já ton čalme paajaabeln lii ruopsis liškepuáimu. Pottâš vyelitolgeh láá vielgâdeh. Orásist já niŋálâsâst lii kuohtuin vielgis säärgis sujást. Niŋálâs lii ruškiskirjáá já sulâstit ennuv kuáppil. Tot lii kuittâg ucceeb ko kuáppil já ton poođâš lii eresmuáđusâš.

Lavdâm já eellimpiirâs

Hurečuhčá iälá masa ubâ Suomâst, mut Säämist tot lii härvinub. Tot lii vuovdij já jeegij lodde, ige tot ele ordârääji paajaabeln. Hurečuhčá lii päikkilodde, mut nuorâ lodeh vajâldeh čohčuv já kiđđuv. Suomâ hurečuhčánääli lii suulân 350 000–500 000 paarrâd.

Lasanem

Kiđđuv oráseh čokkâneh kiihâmsoojijd jeggijd, piäldoid já ládui oolâ já skiälguh kiihâmlavlus. Niŋálâs väljee kyeimis orásij juávhust. Niŋálâs mannee vyesimáánust táválávt 8–10 manneed já láálá taid 23–29 peivid. Piervâl lii muorâ teikkâ miestuu vyelni. Uđâgááh kirdeškyetih 7–14 peeivi ahasâžžân.

Raavâd

Hurečuhčá porá umolijd, versoid já siemânijd, čohčuv meid muorjijd já tälviv eromâšávt suávi uurbijd já peesi paaccâhijd.

Miäcástem

Hurečuuvčá miäcástem lii loválâš ubâ Suomâst čohčuv.