Vyevdičiävžui (Tringa ochropus) lii uccâ subarktâsâš kalâččeijee lodde, mii kulá čevžui suuhân já sulâstit-uv joráduvvii.

Vyevdičiävžui
'Tringa ochropus
(Linnaeus, 1758)
Tile LC (eellimvuáimálâš)
Tile Suomâst LC (eellimvuáimálâš)
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka Lodeh Aves
Lahko Riddolodeh Charadriiformes
Vyelilahko Kalâččeijeeh Charadrii
Hiäimu Miähástuvah Scolopacidae
Suuhâ Čevžuuh Tringa
Šlaajâ ochropus

Puárásumos Suomâst riegistum vyevdičiävžui lii lamaš 5 ive, 9 mánuppaijeed já 2 peeivi puáris. Euroop puárásumos lii lamaš brittilâš vyevdičiävžui, mii lii lamaš aainâs-uv 11 ihheed já 6 mánuppaje puáris.

Stuárudâh já tobdomeerhah

mute

Vyevdičiävžui lii 20–24 cm kukke já tiäddá 75–85 g.[1] Ton suájákejij koskâ lii 39–44 cm.[1]

Lavdâm

mute
 
Vyevdičevžuu lavdâm

Vyevdičiävžui lii jotteelodde, mii pessee EuroopAasia subarktâsâš kuávlust já tálvástâl Maadâ-Euroopist, Maadâ-Aasiast já Afrikist. Tot puátá Suomân cuáŋuimáánust já kirdel máádás jo kesimáánust porgemáánu loopân räi. Suomâst vyevdičevžuuh pessejeh 50 000–80 000 paarrâd já ubâ Euroop unionist 150 000–200 000 paarrâd.

Anarist ton tiettumsajeh láá Avveeljuvpiällá kuosâvyevdih, Čaarmâuáivái kuosâvyevdih já Lemmeeleevist ErgijävriRovâdâsjävri.[2] Ton pessiimist Anarist ij lah tiätu.[2]

Pessim já lasanem

mute

Tringa solitaria já vyevdičiävžui láá áinoo čevžuuh, moh piervâldeh muorâst. Táválávt vyevdičevžuu piervâld rástágáá piervâlist teikkâ uárree porrust. Vyesimáánust niŋálâs mannee 4 mane já kuohtuuh vaanhimeh läälliv moonijd, távjá 20–23 peivid.[1] Uđâgááh vyelgih piervâlist 3–4 oho ahasâžžân.[1]

Kovegalleria

mute

Fáádást eres soojijn

mute

Käldeeh

mute
  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 Metsäviklo — Tringa ochropus luontoportti.com. Čujottum 20.12.2022. (suomâkielân)
  2. 2,0 2,1 Mattus, Ilmari: Čevžuuh. Anarâš-kalender 2020, 2020. Anarâškielâ servi ry.