Ruánáápiäippáin
Ruánáápiäippáin lii piäippáinij hiäimun kullee varbuslodde.
| Ruánáápiäippáin Chloris chloris (Linnaeus, 1758) |
|
|---|---|
.jpg) |
|
| Tile | LC (eellimvuáimálâš)[1] |
| Tile Suomâst | EN (uhkevuálásâš)[2] |
 |
|
 |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Varbuslodeh Passeriformes |
| Hiäimu | Piäippáineh Fringillidae |
| Suuhâ | Ruánáápiäippáineh Chloris |
| Šlaajâ | chloris |
Stuárudâh já tobdomeerhah mute
Ruánáápiäippáin lii 14–16 cm kukke já tiäddá 25–35 g. Pyeremuuh tobdomeerhah láá fiskis sárgáh suájáin já pottâšist. Kossâ njune lii kuovgisruopsâd. Ores lii ruánáá já ton sárgáh láá šerisfiskâdeh. Niŋálâs lii ránásub ko ores já ton sárgáh láá kuovgâduboh.[3]
Lavdâm já eellimpiirâs mute
Ruánáápiäippáin iälá masa ubâ Euroopist já meiddei Tave-Afrik já Aldanuortâ kuávluin.[4] Suomâst tot pessee masa ubâ enâmist, eromâšávt kulttuurpirrâsijn. Suomâ pessimnääli lii áárvu mield 170 000–400 000 ohtâgâssâd.[3] Ruánáápiäippáin lii kuittâg uhkevuálásâš Suomâst tondiet, ko ton nääli lii uccánâm Trichomonas gallinae -algâellee tovâttem taavdâ tiet.[5] Ruánáápiäippáin tálvástâl Uárji-Euroopist, mut uási luudijn pääcih pessiđ Suomân. Čohčâvarrim lii čohčâ-roovvâdmáánust já kiđđâvarrim njuhčâ-cuáŋuimáánust.[3]
Lasanem mute
Ruánáápiäippáin piervâld muorân teikkâ miestui. Niŋálâs mannee njuhčâ-cuáŋuimáánust 3–7 manneed já láálá taid 13–14 peivid. Uđâgááh vyelgih piervâlist 18 peeivi ahasâžžân. Ruánáápiäippáin sáttá monniđ joba kulmâ piäsáduv keessiv.[3]
Raavâd mute
Ruánáápiäippáin porá raasij siemânijd já iälá távjá loddeluovdijn. Keessiv uđâgááh poreh meiddei tiivrijd.[3]
Käldeeh mute
- ↑ IUCN Red List Čujottum 27.6.2021 (eŋgâlâskielân)
- ↑ BirdLife Suomi Čujottum 27.6.2021 (suomâkielân)
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 3,4 Luontoportti.fi (suomâkielân)
- ↑ Suomen lintuatlas (suomâkielân)
- ↑ Suomen lintujen uhanalaisuus (suomâkielân)