Pešnirihhááh
Pešnirihhááh (Motacillidae) lii loddehiäimu. Pešnirihhái suuvâ puáhtá jyehiđ vala tärkkilubbooht kyevti juávkun: civkkeid (Anthus, suom. kirviset) já pešnirihháid (Motacilla, suom. västäräkit).[1]
| Pešnirihhááh Motacillidae (Vigors, 1825) |
|
|---|---|
 |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Varbuslodeh Passeriformes |
Tiettum Suomâst mute
Ubâ Suomâst pešnirihhááššlaajah láá nelji, moh kávnojeh meiddei Säämist: fiskispešnirihhááš (Motacilla flava, suom. kelttavästäräkki), sitruunpešnirihhááš (Motacilla citreola, suom. sitruunavästäräkki), virdepešnirihhááš (Motacilla cinerea, suom. virtavästäräkki, ovdil vuorivästäräkki) já pešnirihhááš (Motacilla alba, suom. västäräkki). Täin šlaajâin fiskispešnirihhááš já pešnirihhááš láá táváliih Säämi lodeh, já sitruun- já virdepešnirihhááš vist härvinâšah.[1]
Aanaar kuávlust láá tiettum kulmâ civkkeešlaajâ, moh láá meccicivkkee (suom. metsäkirvinen), nijttocivkkee (suom. niittykirvinen) já sieđgâcivkkee (suom. lapinkirvinen).[1]
Nomâttâsah mute
Pešnirihhááš-noomân kávnojeh sierâ käldein ennuv siämmáásullâsâš páihálâš varianteh: pešnrihhááš, pecirihhááš, penjrihhááš, peštrihhááš, peštur já pääšnerik. Já kiiba ij tubdâččii tom ränisvielgis uccloddáá, mii káččá šiljoost tivrij maajeeld já kačâdijnis vala šlivgo kuhes pottâšis. Pešnirihhááš lii meiddei adelâm ubâ loddesuuhân noomâs.[1]
Civkkein tuš nijttocivkkest lii lamaš puáris nommâ: tot lii kočodum ciccissáážin já jeggicissáážin. Kuohtuuh noomah adeleh kuittâg loddeest puástu tiäđu, tastko tot ij kuulâ cissái juávkun. Mudoi-uv ciccissááš oro lemin rähtistum nommâ, mii vaarâ lii šoddâm ton ohtâvuođâst, ko totkee lii lode noomâ kielâmiäštárist koijâdâm. Noomân sáttá vaikuttiđ meiddei lode lattim seeivittem ohtâvuođâst: ovdil siäivum tot räähtist mohe já ciivket "cic". Meccicivkkee já sieđgácivkkee láá uážžum noomâs oppâtahosávt loddenoomâ vuáháduttem ääigi.[1]
Jis pešnirihháá noomâst lii lamaš ennuv páihálâš variaatio, te aaibâs ereslágán lii lamaš fiskispešnirihháá nommâdem: puáris kielâst tot lii kočodum fiskiscissáážin. Fiskiscissááš ij kuittâg lah lamaš tuše fiskispešnirihháá nommâ, mut tot lii čujottâm meiddei pyeidicissáážân, vyevdicissáážân, sämicissáážân já fiskisvuávlážân. Ohtâgin täin nommâohtâvuođâin ij lah lamaš táválub ko nubbe, nuuvt et nommâ ličij älkkeht puáhtám vuáháduttiđ tiätušlaajân. Tondiet loddenomâttâsâi vuáhádutmist lep ollásávt luoppâm fiskiscissááš-noomâst. Kyevti härvinâš pešnirihhááššlaajân, moh lijjii pááccám nomâttáá, lep kárttám rähtiđ oppâtahosâš noomâ. Taah nomâttâsah, sitruunpešnirihhááš já virdepešnirihhááš láá jurgâlusloovnah suomâkielâst.[1]
Fáádást eres soojijn mute
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Pešnirihhááh.
Käldeeh mute
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 1,4 1,5 Olthuis, Márjá-Liisá: Pešnirihhááh. Anarâš-kalender 2006, 2006. Anarâškielâ servi ry.