Láávžámyerji
Láávžámyerji (Rubus saxatilis) lii myerji, mii šadda kiäđgáás rođoin já kieddiroobdâin sehe pähtivieltijn.[1]
Tobdomeerhah mute
Taat lii myerjišaddo, enâmustáá 30 seenti alosâš rääsi, kuulmâsuormâg loostah já uccâ vielgis liäđuseh. Myerji lii táválávt kuulmâčoolmâg, maŋgii tuše oovtâčoolmâg, mut ko rievtis šiev tiileest šadda, myerjist pyehtih leđe joba vittâ čalme. Myerji lii šerisruopsâd, já tast láá stuorrâ siemâneh.[1]
Kevttim mute
Láávžámyerjisthân ij lah merhâšume tálutuálust, mut jis myerjih finnâšuuččii eenâb, te myerji- já säppifabrikeh uástáččii taid mielâstis. Láávžámyerjist lii ohtâ eromâš peeli Säämist. Láávžámyerji uáináh puáhtá lasaniđ oovtâst mietâmuorjijn. Láávžámyerji lii viehâ uccáá tutkum myerji. Ij vaarâ ubâ tieđegin, maggaar šiev vaikuttâsah tast puohnâssân pyehtih leđe. Ukrainast lii ohtâ totkee huámášâm, et láávžámyerji mäihli koddá mááđuid ulmuu čuálist uáli jotelávt. Lâš-uv taat tiätu kevttum ävkkin talhâstiettust. Láávžámyerji lii kulloo taalhâs meiddei vuoptâi luovânem já vuoptâkoovjâ vuástá.[1]
Láávžámyerji loostah láá Säämi luándust ohtâ pyeremus tejâaamnâs. Keessiv puáhtá láávžámyerjiteejâ rähtiđ meid vorâs šado oosijn, mut talle vorâs loostâid ferttee kevttiđ eenâb ko koške loostâid: suullân stuorrâ pastem verd koopân.[1]
Fáádást eres soojijn mute
Wikimedia Commonsist láá koveh teikkâ eres tiätuvuárháh fáádást Láávžámyerji.
Käldeeh mute
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Aikio, Jouni: Láávžámyerji. Anarâš-kalender 2004, 2004. Anarâškielâ servi ry.