Káránâs

Káránâs lii lodde. Tot kulá káránâsluddijd, moh láá káránâs lasseen nelji: ruošâkáránâs (Garrulus glandarius), kuávská (Perisoreus infaustus), lädikuávská (Pica pica), vuorâččâs (Corvus corone cornix). Káránâs lii vuorâččâshiäimu stuárráámus lodde. Ton kukkodâh lii 54–67 cm já tot tiäddá 950–1 415 g. Ivnees tááhust káránâs lii čiiđâčappâd já ruánáá- já čuovjisviolet. Poođâš lii kukke. Suájái koskâ lii 115–130 cm. Suájáh láá kuheh já poskâdeh.

Káránâs Corvus corax (Linnaeus, 1758)
Tile	LC (eellimvuáimálâš)
Tile Suomâst	LC (eellimvuáimálâš)
Tieđâlâš luokittâllâm
Doomeen	Sellâvááimusliih Eucarya
Kodde	Elleekodde Animalia
Uáiviráiđu	Savosuonâsiih Chordata
Vyeliráiđu	Čielgitávtáliih Vertebrata
Luokka	Lodeh Aves
Lahko	Varbuslodeh Passeriformes
Vyelilahko	Passeri
Hiäimu	Vuorâččâsah Corvidae
Suuhâ	Vuorâččâsah Corvus
Šlaajâ	corax

Káránâs maneh

Raavâd

Káránâs lii haškâlodde, mon ravâdin láá puáccám teikâ ruáppánâm elleeh. Haškâi lasseen káránâs pivdá njuámmilist ucebijd elleid tego smavvânjomâtteijeid, cuobbuid, tažâligijd já stuorrâ čielgimielgâsmettumijd. Ton lasseen tot saalâst loddáá uđâgáid já moonijd. Motomin tot porá riddoost kavnum kyelepasâttâsâid já jáámmám kuolijd já uccâ elleežijd. Tälviv káránâs lii uápis kyessi tuvnesaajeest, kost tot vistig ráávhust keejâd tile já puurâdškuát eskin talle ko piirâs lii torvolâš. Tot tuálá meiddei luoddâkuorâid čurgâdin já porá auto vuálá pááccám elleid. Motomin káránâs tutá jivvijd, siemânáid, muorjijd já ruotâsšaddoid.

Pessim

Káránâsah finnejeh uđâgáid eskin kuulmâihásâžžân, mut toh oceh pelikyeimis jo vuossâmuu kiiđâ. Talle tain lii läivis kiihâmäigi-uv, já nube ive taat lii vuáimálub. Udâgááh šaddeh eskin kuálmád ive.

Káránâsparâkodde toollâv ohtâvuođâ pirrâ ive, mut ovdil pessim kárnánâsâin lii kiihâmäigi. Tave-Suomâst káránâs mannee cuáŋuimáánu pelimudo rääjist, mäddin jo njuhčâmáánu aalgâst. Tuše niŋálâs láálá moonijd, moh šaddeh 3–6. Läällimääigi, suullân kulmâ oho, ores piämmá niŋálâs. Uđâgááh pisoh piervâlist 5–6 oho, já kyevti, kuulmâ vuossâmuu oho ääigi vaanhimkyevtis toollâv sii liegâsin. Káránâsmuáti piso oovtâst keesi loopâ räi, já eskin čohčuv šaddeh stuárráábeh káránâsmuáđih.

Varrim

Káránâs ij laavii varriđ. Tot lii oskolâš jieijâs pessimkuávlun já meiddei pelikuáimásis. Čohčuv nuorâ lodeh sättih mottoom verd kirdâččiđ pirrâsis. Koskâmiärálávt káránâsâi moheh ulâtteh tuš suullân čyeđe kilomeetter kiäčán toi šoddâmkuávlust. Puáris lodeh vist orodeh pessimkuávlus aldasijn. Stuárráábij merâkuávlui rasta káránâsah iä lah kirdám.

Oskomušah

Káránâs lii tovle onnum paa tiettee lodden, jäämmim pyehten já pahakkâs litolâžžân. Iänááš taah nievris ääših láá puáttám káránâs čapis ivne keežild já meiddei ton raavvâd haahâm, piđoh háisoo tuŋkijáin já haškâsoojijn.

Káránâs čuávui armeijaid, valmâšin časkeđ taid luhotteemijd, kiäh paccii kolmuđ taištâlemkiädán. Nube tááhust tágárijn hirmos soojijn káránâs onnui meid pyere tahhen. Ulmuuh uskuu, et jis káránâs šnuákui čoolmijd mottoom uámikkâsâst, te tot siämmást adelij uáinu mottoom čalmettiämán. Káránâs haaldust lâi meiddei suátivievâ suátilukko. Jis káránâs suájáh hiäŋgájii vyellin, tot tieđij táápu suátiviehân čuávuváá taištâlmist já ennuv jämmeid.

Jis káránâs poođij šiiljon, te tot tieđij ain tien táálust mottoom ässei jäämmim. Ij lah iimâš, et ulmuuh halijdii tuššâdiđ káránâs eennâm alne.

Maaŋgâin kulttuurijn káránâs lii ovtâstittum viijsesvuotân, šohâneijeevuotân já algâšoddâmân. Indiaanij juávhust káránâs lii pase lodde.