Čapisčuávjiširree
Čapisčuávjiširree lii miähástuvâi hiäimun kullee kalâččeijee.
| Čapisčuávjiširree Calidris alpina (Linnaeus, 1758) |
|
|---|---|
_-_Spiekeroog,_Nationalpark_nieders%C3%A4chsisches_Wattenmeer.jpg) |
|
| Tile | LC (eellimvuáimálâš)[1] |
| Tile Suomâst | NT (čalmeestoonnum)[2] |
 |
|
 |
|
Tieđâlâš luokittâllâm |
|
| Doomeen | Sellâvááimusliih Eucarya |
| Kodde | Elleekodde Animalia |
| Uáiviráiđu | Savosuonâsiih Chordata |
| Vyeliráiđu | Čielgitávtáliih Vertebrata |
| Luokka | Lodeh Aves |
| Lahko | Riddolodeh Charadriiformes |
| Vyelilahko | Kalâččeijeeh Charadrii |
| Hiäimu | Miähástuvah Scolopacidae |
| Suuhâ | Širreeh Calidris |
| Šlaajâ | alpina |
Stuárudâh já tobdomeerhah
muteČapisčuávjiširree lii 17–21 cm kukkosâš já tiäddá 32–36 g. Ton pyeremus tobdomerkkâ lii noomâs mield čapis čuávjitiälkku, mii lii ereslágán ko eres siämmáástuárusijn kalâččeijein. Selgipeeli lii ruškis- já čapiskirjáá, čeve já radde láá ränissárgááh. Jienâ lii šurijdeijee "dsryy"-njuurgâs.[3]
Lavdâm já eellimpiirâs
muteČapisčuávjiširree pessee Tave-Amerik, Euroop já Aasia taveoosijn. Suomâst pessejeh kyehti vyelišlaajâ: Säämi tuodârjeegijn pessejeijee alpina já Merâpoođâ kuávlust pessejeijee schinzii. Alpina pessimnääli lii áárvu mield 400 paarrâd já schinzii tuše suulân 50 paarrâd. Schinzii lii-uv kriittisávt uhkevuálásâš Suomâst.[4] Čapisčuávjiširree tálvástâl Uárji- já Maadâ-Euroopist sehe Afrikist já máccá pessiđ Suomân vyesi-kesimáánust. Čohčâvarrim álgá jo kesimáánu loopâst já pištá roovvâdmáánu räi.[3]
Lasanem
muteČapisčuávjiširree mannee kesimáánust nelji mane, já ores já niŋálâs läälih taid 21–24 peivid. Uđâgááh oceh jieijâs ravâdâs jo viehâ uccen já kirdeškyetih 18–21 peeivi ahasâžžân.[3]
Raavâd
muteČapisčuávjiširree porá čielgitävtittes elleid.[3]
Käldeeh
mute- ↑ IUCN Red List Čujottum 22.6.2021 (eŋgâlâskielân)
- ↑ BirdLife Suomi Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)
- ↑ 3,0 3,1 3,2 3,3 Luontoportti.fi Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)
- ↑ Suomen lintuatlas Čujottum 22.6.2021 (suomâkielân)